By extending geometrodynamical phase space by embeddings and their conjugate momenta, one can homomorphically map the Lie algebra of space-time diffeomorphisms into the Poisson algebra of dynamical variables on the extended phase space.

The essays in this volume are based on addresses presented during a colloquium on free logic, modal logic and related areas held at the University of California at Irvine, in May of 1968. With the single exception of Dagfinn F011esdal, whose revised address is included in a recent issue of Synthese honoring W. V. Quine, all of the speakers at the Irvine colloquium are contributors to this volume. Thanks are due to Professor A. I. Melden, Chairman of the Department of (...) Philosophy at Irvine, for his enthusiastic support of the colloquium, and to Drs. Gordon Brittan and Daniel Dennett for their help in the administration of the colloquium. Finally. I should also like to thank Professor Ralph W. Gerard, Dean of the Graduate Division of the University of California at Irvine, for the financial support which made the colloquium possible. KAREL LAMBERT Laguna Beach, California, 1969 TABLE OF CONTENTS PREFACE V KAREL LAMBERT and BAS C. VAN FRAASSEN/ Meaning Relations, Possible Objects, and Possible Worlds 1 JAAKKO HINTIKKA / Existential Presuppositions and Uniqueness Presuppositions 20 RICHMOND H. THOMASON / Some Completeness Results for Modal Predicate Calculi 56 H. LEBLANC and R. K. MEYER / Truth-Value Semantics for the Theory of Types 77 J. M. VICKERS / Probability and Non Standard Logics 102 PETER W. WOODRUFF / Logic and Truth Value Gaps 121 DANA SCOTT / Advice on Modal Logic 143 INDEX OF NAMES 175 KAREL LAMBER T AND BAS C. (shrink)

Pojem řádu má své veliké dějiny od předsókratiků až k H. Kringsovi, který v roce 1941 vydává knihu Ordo. U nás se pojmu řádu a řádovosti věnoval po celý život ze­jména brněnský a olomoucký myslitel J. L. Fischer (1894–1973). Idea řádu byla také jedním z pilířů jeho skladebné filosofie, jež měla základní problémy moderní společnosti vyřešit účinněji než marxismus. Současně s „laickým“ Fischerem usilovala v kritických 30. letech dvacátého století o nastolení kýženého řádu vyhraněně katolická skupina sou­středěná kolem tehdy nově (...) založené revue Řád. Oběma pólům šlo sice o podobný cíl (skoncovat s vládou neblahého kapitalismu), ale neporozuměly si pro různost svých věr. Toto osudové neporozumění bychom měli především na univerzitách v Brně a Olomou­ci napravovat využitím odkazu W. C. Smithe, který zásadně rozlišil setrvačnou tradiční víru (belief) a otevřenou víru všech opravdu tvůrčích lidí (faith). Takovou víru měl totiž podle autora také a snad především nový řád usilovně hledající Josef Ludvík Fischer. (shrink)

Cultuurkritisch essay vanuit de optiek van de anti-psychiatrie.

Text se zaměřuje na přijetí a vnímání darwinismu v českých zemích v 19. století, kdy bylo šíření a interpretace Darwinova učení paradoxně spjato s dvěma profesory estetiky z Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, Josefem Durdíkem a Otakarem Hostinským. Ačkoliv poněkud zjednodušovali teorii přírodního výběru, Darwinovu teorii chápali jako příchod nového paradigmatu. Tento text představuje a srovnává interpretaci darwinismu u obou estetiků, zejména jejich stanoviska k teorii přírodního výběru, možnostem aplikace této teorie v estetice a teorii umění, a také jejich vztah k (...) Darwinově výkladu estetických jevů v přírodě. Jako dodatek následuje krátké vyzdvižení Darwinova učení v textech dalších českých estetiků. (shrink)

Příspěvek hodlá zkoumat některé filozofické předpoklady a důsledky tzv. sortální identity. Téma sortálů si vysloužilo pozornost filozofů od 60. let především v souvislosti s knihou P. Geache Reference and Generality. Témata identity, její případné závislosti na určitých predikátech a zejména otázka kritérií identity se následně stala předmětem intenzivní filozofické debaty. V této souvislosti budou nastíněna různá pojetí sortálů. Filozofický význam sortálů spočívá především v otázce individuace a (re)identifikace objektů. Mezi sortálními teoretiky se především rozhořela debata, zda jsou s individui některé (...) sortály spojeny nutně, tj. jestli platí, že pokud individuum spadá pod nějaký sortál, pak nemůže spadat pod jiný. Pozitivní odpověď zakládá klasický aristotelský esencialismus, k záporné odpovědi směřují antiesencialisté. V sortální logice se navíc poměrně často buduje hierarchie sortálů, kdy sortály mohou (příp. musí) být ve vztahu podřazenosti k jinému sortálu a lze dokonce uvažovat o případném nejvyšším sortálu jakožto sortálu, který již není podřízen žádnému jinému. Zde se přímo nabízí souvislost s aristotelskou hierarchií kategorií, analogie s touto naukou budou předmětem závěrečného srovnání. (shrink)

Příspěvek je zamyšlením nad proměnami sebepojetí logiky v závislosti na proměnách obrazu světa a kosmologii. Pro Platóna jde o uspořádání bludných cest v nitru, přičemž vzorem jsou zde dokonalé dráhy planet – mikrokosmos se má uspořádat podle vzoru makrokosmu. Jistým vrcholem tohoto pojetí je Aristotelés, pro něhož je zákon vyloučeného třetího základním principem vůbec a platí tedy nejen pro dokonalý nadměsíční, ale je východiskem i pro zkoumání podměsíčního světa. Proměny sebepojetí logiky v novověku lze chápat i na základě toho, že (...) kosmos je od Descarta chápán především jako res extensa a pro zkoumání takového kosmu se „hodí“ spíše matematika. Na druhé straně zde velmi vlivně působí Kantův kopernikánský obrat, který bychom metaforicky mohli shrnout tak, že dráhy planet se řídí podle drah našeho myšlení. Po zpochybnění kantovské představy o jednotnosti a univerzálnosti racionality je tak ve 20. století legitimována stále se rozrůstají pluralita logických systémů. (shrink)

Příspěvek je zamyšlením nad proměnami sebepojetí logiky v závislosti na proměnách obrazu světa a kosmologii. Pro Platóna jde o uspořádání bludných cest v nitru, přičemž vzorem jsou zde dokonalé dráhy planet – mikrokosmos se má uspořádat podle vzoru makrokosmu. Jistým vrcholem tohoto pojetí je Aristotelés, pro něhož je zákon vyloučeného třetího základním principem vůbec a platí tedy nejen pro dokonalý nadměsíční, ale je východiskem i pro zkoumání podměsíčního světa. Proměny sebepojetí logiky v novověku lze chápat i na základě toho, že (...) kosmos je od Descarta chápán především jako res extensa a pro zkoumání takového kosmu se „hodí“ spíše matematika. Na druhé straně zde velmi vlivně působí Kantův kopernikánský obrat, který bychom metaforicky mohli shrnout tak, že dráhy planet se řídí podle drah našeho myšlení. Po zpochybnění kantovské představy o jednotnosti a univerzálnosti racionality je tak ve 20. století legitimována stále se rozrůstají pluralita logických systémů. (shrink)

[Analytical Philosophy in the USA at the end of the 20th Century.].

Považujeme Leninovo dílo Materialismus a Empiriokriticismus považujeme za vhodnou pro vyjasnění vlastních názorů a objasnění těchto názorů případným čtenářům ze dvou důvodů. Především proto, že jsou v ní vysvětlovány v elementární formě problémy vědomí (ve vztahu k hmotě); a také problematika poznávání a role lidského myšlení v tomto procesu. Druhým důvodem je zjištění, že valná většina lidí, aniž by to tušila, sdílí Leninovy názory na to, co je to hmota a vědomí, zda může existovat pohyb bez hmoty, na to, jak (...) poznáváme, jakož i na další kategorie a problémy. (shrink)

Zivot v okamziku. Bohumil Houser. Illustrations by Michaela Paskova. Svitani, Prague 1992. 78 pp.

Příspěvek hodlá zkoumat některé filozofické předpoklady a důsledky tzv. sortální identity. Téma sortálů si vysloužilo pozornost filozofů od 60. let především v souvislosti s knihou P. Geache Reference and Generality. Témata identity, její případné závislosti na určitých predikátech a zejména otázka kritérií identity se následně stala předmětem intenzivní filozofické debaty. V této souvislosti budou nastíněna různá pojetí sortálů. Filozofický význam sortálů spočívá především v otázce individuace a (re)identifikace objektů. Mezi sortálními teoretiky se především rozhořela debata, zda jsou s individui některé (...) sortály spojeny nutně, tj. jestli platí, že pokud individuum spadá pod nějaký sortál, pak nemůže spadat pod jiný. Pozitivní odpověď zakládá klasický aristotelský esencialismus, k záporné odpovědi směřují antiesencialisté. V sortální logice se navíc poměrně často buduje hierarchie sortálů, kdy sortály mohou (příp. musí) být ve vztahu podřazenosti k jinému sortálu a lze dokonce uvažovat o případném nejvyšším sortálu jakožto sortálu, který již není podřízen žádnému jinému. Zde se přímo nabízí souvislost s aristotelskou hierarchií kategorií, analogie s touto naukou budou předmětem závěrečného srovnání. (shrink)

Publikace nechce ani plnit požadavky kladené na učebnici, ani podat soustavu logiky. Chce však formulovat koncepci odpovídající soudobému stavu poznatků a založenou na vědeckém světovém názoru. Úvodem objasňuje populární formou základní termíny a některé logické teorie. Poté vykládá teorii deduktivních soustav a předmět logiky, kritizuje současné názory na logiku a její místo v soustavě věd a vymezuje její vztah k ostatním vědním oborům, zejména k filosofii. Závěrem klade otázku, jak lze aplikovat logiku v metodologii, technice a kybernetice.

1. T. Differenz Marx'sche Philosophie zur Hegelschen Philosophie -- 2. T. Differenz Marxistische Philosophie zur Hegelschen Philosophie (2 v.) -- 3. T., 4. Buch. Philosophischer Seinsbegriff und historische Dominanz von Weltanschauungen. 5. Buch. Anlagen, weltanschauliche Dominanz in historischer Auswirkung.

Abstrakt/Abstract Na příkladu dvou myslitelů ze zcela odlišných období dějin filosofie lze předvést otázku nejobecnějších podmínek pravdivé řeči, které se projevují na pomezí sémantiky v užším slova smyslu a utváření širšího pojmu světa jakožto pojmu, k němuž patří vytyčení jasných mezí smysluplného vypovídání o tom, co je. Od této velmi obecné otázky se příspěvek obrací k užšímu tématu negace čili k pravidlům užití řeči, která je sice správná a v některých případech pravdivá, avšak postrádá svůj vlastní a specifický korelát v (...) plné osnově skutečnosti samé. Výchozími texty jsou zlomky Parmenidovy básně O jsoucím a její moderní výklady od čtení Russellova až po tzv. modální interpretaci, kladoucí důraz na motivy nutného jsoucího a nemožného nejsoucího, a dále pasáže z Wittgensteinova Traktátu i Filosofických zkoumání (§ 50). Podrobnější srovnání postoje obou myslitelů k negaci umožňuje prohloubit i rozšířit starší srovnávání Parmenidova argumentu o nemožnosti mluvit o tom, co není, a Wittgensteinova důrazu na nutnou existenci jednoduchých objektů. Choosing two thinkers from two entirely different periods of the history of philosophy, one can fruitfully illustrate the issue of the most general conditions of truthful speech, which take effect on the crossroad of the narrowly conceived semantics and a broadly construed concept of the world as a concept that implies the posting of neat limits of the meaningful linguistic articulation of what there is. From this very general issue, the article turns to the narrower question of negation, and thus of the rules of the use of the correct and sometimes true speech that, nevertheless, lacks its specific referent in the full structure of reality. The texts under scrutiny are the fragments of Parmenides’ poem On Being and its modern exegeses ranging from Russell to the modal interpretation that emphasizes the necessary being and the impossible not-being, plus passages from Wittgenstein’s Tractatus and also his Philosophical Investigation (§ 50). A more detailed comparison of the attitude of both thinkers towards negation helps to both deepen and expand the earlier suggested parallel between Parmenides’ argument about the impossibility to speak about what is not and Wittgenstein’s emphasis on the necessary existence of simple objects. (shrink)

The essays in this volume are based on addresses presented during a colloquium on free logic, modal logic and related areas held at the University of California at Irvine, in May of 1968. With the single exception of Dagfinn F011esdal, whose revised address is included in a recent issue of Synthese honoring W. V. Quine, all of the speakers at the Irvine colloquium are contributors to this volume. Thanks are due to Professor A. I. Melden, Chairman of the Department of (...) Philosophy at Irvine, for his enthusiastic support of the colloquium, and to Drs. Gordon Brittan and Daniel Dennett for their help in the administration of the colloquium. Finally. I should also like to thank Professor Ralph W. Gerard, Dean of the Graduate Division of the University of California at Irvine, for the financial support which made the colloquium possible. KAREL LAMBERT Laguna Beach, California, 1969 TABLE OF CONTENTS PREFACE V KAREL LAMBERT and BAS C. VAN FRAASSEN/ Meaning Relations, Possible Objects, and Possible Worlds 1 JAAKKO HINTIKKA / Existential Presuppositions and Uniqueness Presuppositions 20 RICHMOND H. THOMASON / Some Completeness Results for Modal Predicate Calculi 56 H. LEBLANC and R. K. MEYER / Truth-Value Semantics for the Theory of Types 77 J. M. VICKERS / Probability and Non Standard Logics 102 PETER W. WOODRUFF / Logic and Truth Value Gaps 121 DANA SCOTT / Advice on Modal Logic 143 INDEX OF NAMES 175 KAREL LAMBER T AND BAS C. (shrink)

V příspěvku připomínáme originální spolupráci s prof. P. Maternou, která začala v 60. letech minulého století a vedla ke vzniku třísložkové teorie jazyka, jejímiž autory jsou spolu s Pavlem Maternou Karel Pala a Aleš Svoboda. Články o třísložkové teorii byly publikovány v r. 1976 a 1979, ovšem jméno P. Materny se v titulcích článků ne­smělo objevit, byl tak komunistickým režimem trestán za vyloučení z KSČ v r. 1969. Třísložková teorie jazyka, jak název naznačuje, pokrývá tři základní komponenty sys­tému jazyka, (...) tedy syntax, sémantiku a pragmatiku, a je plně srovnatelná s podobnými pokusy u nás i v zahraničí. Stala se východiskem pro další propojení logiky, lingvistiky a informatiky díky působení K. Paly a P. Materny na Fakultě informatiky od roku 1995. Do této spolupráce se zapojili studenti Fakulty informatiky, zejména Aleš Horák, jehož zásadním příspěvkem je počítačová implementace systému transparentní intenzionální logiky (TILu) ve vztahu ke zpracování přirozeného jazyka (češtiny). (shrink)

Studie je pokusem o zhodnocen klasickho filosofickho pojet smchu. Bergson a jeho pedchdci (Hobbes, Stendhal, Baudelaire) jej zvaovali jako vraz a zpsob zakouen nadazenosti: smch jako vsmch. Ve srovnn s nimi Karel Kosk odkazuje k dalm antropologickm vznamm. V tto studii se poukazuje k rozmanitosti varietnch podob tohoto fenomnu a specifickm monostem estetick distance v tchto ppadech.

Public debate on acceptable farm animal husbandry suffers from a confusion of tongues. To clarify positions of various stakeholder groups in their joint search for acceptable solutions, the concept of animal welfare was split up into three notions: no suffering, respect for intrinsic value, and non-appalling appearance of animals. This strategy was based on the hypothesis that multi-stakeholder solutions should be based on shared values rather than on compromises. The usefulness of such an artificial value distinction strategy was tested in (...) a small series of experiments. The results demonstrate that the chosen concept to distinguish between values is effective in a stakeholder context. Farmers’ views on doing good to animals appeared to be largely based on their value to prevent suffering and predominantly focused on the provision of regular care. Their priority for this value is clearly shared with other stakeholders, providing a basis for joint solutions. The concept of intrinsic value does not play a discernable role in farmers’ considerations. Based on the varying views on welfare, it can be inferred that there is a gradual rather than a principal difference between government legislation and farmers’ values, whereas public perception and acceptance of farm practices remains complicated. Distinction between value groups and focusing on a selected notion (such as no suffering) proved to be effective in bringing representatives of stakeholder groups together, but is unlikely to bridge the emotional gap between commercial farm practices and public ideals. (shrink)

Molecular Revolution in BrazilFélix Guattari and Suely Rolniktranslated by Karel Clapshow and Brian HolmesYes, I believe that there is a multiple people, a people of mutants, a people of potentialities that appears and disappears, that is embodied in social, literary, and musical events.... I think that we're in a period of productivity, proliferation, creation, utterly fabulous revolutions from the viewpoint of this emergence of a people. That's molecular revolution: it isn't a slogan or a program, it's something that I (...) feel, that I live....--from Molecular Revolution in BrazilFollowing Brazil's first democratic election after two decades of military dictatorship, French philosopher Félix Guattari traveled through Brazil in 1982 with Brazilian psychoanalyst Suely Rolnik and discovered an exciting, new political vitality. In the infancy of its new republic, Brazil was moving against traditional hierarchies of control and totalitarian regimes and founding a revolution of ideas and politics. Molecular Revolution in Brazil documents the conversations, discussions, and debates that arose during the trip, including a dialogue between Guattari and Brazil's future President Luis Ignacia Lula da Silva, then a young gubernatorial candidate. Through these exchanges, Guattari cuts through to the shadowy practices of globalization gone awry and boldly charts a revolution in practice.Assembled and edited by Rolnik, Molecular Revolution in Brazil is organized thematically; aphoristic at times, it presents a lesser-known, more overtly political aspect of Guattari's work. Originally published in Brazil in 1986 as Micropolitica: Cartografias do desejo, the book became a crucial reference for political movements in Brazil in the 1980s and 1990s. It now provides English-speaking readers with an invaluable picture of the radical thought and optimism that lies at the root of Lula's Brazil. Félix Guattari, post-'68 French psychoanalyst and philosopher, is the author of Anti-Oedipus, The Anti-Oedipus Papers, 2006), and other books. Semiotext has published the first two volumes of his complete essays, Chaosophy and Soft Subversions, and will publish the final volume, Chaos and Complexity, in 2008. Suely Rolnik is a psychoanalyst, cultural critic, and curator who lives and works in São Paulo, Brazil. She was a close collaborator of Guattari during her exile in Paris from the military dictatorship in Brazil. (shrink)

The authors contend that most contemporary logic textbooks fail the average student because they emphasize the evaluation of arguments over their clarification, assuming that the student already understands what motivations underlie logic.

The COVID-19 pandemic has highlighted the difficult task of balancing access to misinformation with respect for patient decision-making. Due to its innate antagonism, the paradigm of “physician paternalism” versus “patient autonomy” may not adequately capture the clinical relationship. The authors hypothesized that most patients would, in fact, prefer significant physician input as opposed to unopinionated information when making medical decisions. There is a lack of empirical data corroborating this in the United States. To that end, a survey was distributed to (...) 650 individuals through Amazon Mechanical Turk, of which 499 responses met pre-determined quality criteria. Most respondents believed their doctor's insight would be better than their own if injured or gravely ill. When asked to affirm preferences separately, a significantly higher proportion of respondents preferred guidance from their doctor when making medical decisions compared to being presented with unopinionated information ( p < 0.001). Encouragingly, 93.1% believed that the doctor's primary goal was their health. When asked directly to compare physician guidance to unopinionated information, 69.1% respondents stated they would prefer physician guidance. We found a consistent association between educational/economic background and affirmative responses ( p < 0.001), suggesting particular attention should be paid to patients that are disadvantaged with respect to these demographic factors. The belief in a shared goal, and a consistent preference for physician input, suggests that patients endorse a more collaborative view of the clinical dynamic than is suggested by the paternalism-autonomy paradigm. This pilot study suggests physicians should not be afraid to communicate conviction with regard to treatment decisions. (shrink)

Economics, as the volume editors Ivan Boldyrev and Ekaterina Svetlova submit, does not merely describe or explain, but also actively shapes—“performs”—the economy. This is how we may understand the performativity-of-economics thesis: Economists shape markets either directly, through the design of theories and policies based on them; or indirectly, through shaping cognitive infrastructures that economic agents use to make economic calculations, buy, and sell.

Organic appearances are largely neglected by contemporary biology; partly because they are regarded as superficial effects of causes concealed beneath the surface. The persuasion that everything what does exist is existent for some immediately non-apparent reasons belongs to a general belief of modern science. All organisms are of the same evolutionary origin and of the same world wherein appearance coincides with existence. In this study, living beings are approached as appearing centers of experience that reflects their evolutionary history. From biohermeneutic (...) point of view the evolution of organisms, interactions between organisms, and their relationships to environment is understood as “evolution of interpretations”. I use simple conceptual framework of perception, semiotic co-option, and modification to explain the evolution of semantic organs, i.e. organs that operate through the meaning that was given to them by an animal interpreter. (shrink)

This paper provides a finer analysis of the well-known form of the Local Deduction Theorem in contraction-free logics . An infinite hierarchy of its natural strengthenings is introduced and studied. The main results are the separation of its initial four members and the subsequent collapse of the hierarchy.